KURZ pro maminky a děti od 1 - 3 let

23.5.2017

V neděli 21. 5. jsem měla úžasnou příležitost strávit opět jeden den v přítomnosti Zuzky Lužné a její kolegyně Verči Tomašíkové. Obě mladé ženy připravily nádherný workshop pro maminky nebo budoucí maminky o stravě pro děti, ale i dospělé.

Celé čtyři hodiny tyto mladé dámy neúnavně připravovaly ochutnávky spousty skvělých receptů a zahrnuly nás opravdu velkou spoustou informací.

Pro někoho to byly zprávy nové, pro někoho možná utvrzení v tom, co už dlouho víme, jen potřebujeme podporu ze stran lidí, kteří také hledí na stravu „tak trochu jinak.“

Asi před rokem se mi cestou na výlet s malým synovcem a manželem stala příhoda, která mě přesvědčila o tom, že děti jsou jako savá houba a přijímají to, co je my dospělí – „vševědoucí“ učíme. Přestáváme věřit dětské přirozenosti a snažíme se zlomit dětskou čistou dušičku s přesvědčením, že to co děláme, je správné. Mnozí rodiče v dobré víře krmí své ratolesti všemožnými sladkostmi, mléčnými produkty, masem a zpracovanými potravinami, aniž by objektivně zhodnotili, zda je média informují skutečně pravdivě. Nechci se zde do nikoho opírat, to je v pořádku, že máme každý nějaký svůj názor…. Můžete si třeba i o mě myslet, že jsem další biomatka v řadě, která bude bojkovat „normální“ stravu, bílé rohlíky s marmeládou, krupicovou kaši a očkování.

Mě však ta malá story z auta přesvědčila, že děti jdou skutečně tam, kam jim ukazujeme. Jeli jsme autem za krásného slunného počasí, tříletý synovec seděl v sedačce a rozhlížel se po krajině. Najednou se rozběhl dialog: „Strejdo, tamhle je čáp.“ „Jo, je tam Adámku.“ „Ale co to dělá, strejdo“? „Já myslím, že loví žábu, Adámku.“ „A proč jí loví, strejdo? Ona mu něco provedla?“ „Ne, neprovedla, čáp loví žábu, protože je to pro něj maso, které pak sní“. „Ale já jim taky maso, strejdo, já jim taky žáby?“….

V tu chvíli mi došlo, že ony děti skutečně na svém talíři přijímají to, co dostanou, aniž by tušily, že třeba jedí zvířátka. Mají zkrátka maso – kousek toho, co nakupujeme v supermarketu na bílém tácku zabaleno v ochranné atmosféře. Nemá to oči, srst, jméno. Občas to je kuře s rodokmenem, což mi přijde vskutku divné…

Učíme děti, jak dělá kravička, učíme je, jak dělá kuřátko a slepička, když si prohlížejí leporelo... Na talíři však dostávají maso a brambory. Zkuste se dětí zeptat, zda chtějí ke kaši kravičku, kuřátko nebo prasátko… a zkuste se jen zamyslet nad tou divnou otázkou: „Chceš ke kaši křídlo nebo stehno?“ To si máme skutečně k tomu všemu ještě vybrat, kterou část zvířete si vychutnáme?

Jsem vegetariánkou od malička. Nikdy se rodičům a nikomu jinému nepodařilo mě zlomit. K masu jsem měla odpor od malička a vlastně jsem za to nyní vděčná. Zvedá se mi žaludek, když procházím kolem masny a vidím tam tu spoustu mrtvých kusů zvířat. Co by asi zvířata udělala, kdyby měla možnost mluvit a říci nám, jak jsme krutí?

Věřím, že kdyby měla jatka stěny ze skla, celá planeta lidí by byli při nejmenším vegetariány….

Všechny tyto myšlenky mne dlouho hlodaly a díky dalším okolnostem se mi skutečně otevřely dveře do společnosti lidí, kteří smýšlí podobně jako já. Ne, opravdu mi nevadí, že jsem se už o sobě nejednou dozvěděla, že nejím nic normálního. Moc totiž nechápu, co je nenormálního na jablkách, banánech a kupě zeleniny. Oproti tomu se mi nezdá normální zabíjet zvířata, dělat si z vlastního žaludku hřbitov, zanášet tělo toxiny, strachem z tohoto masa, krást kravám telata jen proto, abychom je mohli dojit a brát jim jejich mléko. Ne, kráva mléko nedává, lidé jí ho berou…

Jednoho dne se možná probudíte a řeknete si, že už zkrátka nechcete být součástí kolosu masného a mlékařského průmyslu. Vystoupíte z řady a hledáte kolem sebe lidi a informace, které Vás utvrdí v tom, že jste si vybrali správnou cestu.

Tak se to stalo i mě. K živé stravě mě přivedla nemoc, když jsem totiž v 23 letech onemocněla neštovicemi, ze kterých se po pár dnech stal akutní zánět mozkových blan, zůstala jsem ležet několik týdnu na kapačce v nemocnici a měla jsem skutečně spoustu času – spát a přemýšlet nad svým dosavadním životem.

Živá strava tak postupně začala tvořit nedílnou součást mě samotné – zrovna jako Zuzky Lužné, Verči Tomašíkové a mnoha dalších lidí. Jedla jsem jednu dobu jen živou stravu, přibírala jsem a hubla, dělala jsem chyby, které mě dovedly zpět k vařené vegetariánské stravě. Přeci živá strava nemůže fungovat…

Může, ale každému třeba trochu jinak. Proto mám tak ráda Zuzčiny workshopy – je to bytost otevřená různým názorům a velmi dobrými argumenty Vám vysvětlí, proč jí funguje to, co dělá a proč třeba Vám to může fungovat trochu jinak. Sama přiznává, že se dlouhá léta živila mléčnými výrobky, které jí působily zdravotní komplikace a také zkušenosti s tím, co se stalo, když opustila živočišnou stravu. Zuzka zrovna jako já nejedla nikdy dřív maso, o to jednodušší možná bylo vzdát se „jen těch jogurtů a sýrů“.

Proč tak obšírný úvod článku? Protože mi za ty dva dny po kurzu došlo spousta věcí. Uvědomila jsem si, jak je důležité nedat na dogmatické názory a řídit se vlastním tělem a intuicí. Poslouchat, co se s Vámi děje a vnímat, jak Vám je, když sníte to či ono. Jak se cítíte, když se nevyspíte a co se děje, když se opravdu naštvete.

Zuzka s Verčou mají mnoho zkušenosti, které se snaží díky svým kurzům předat, a já si velice vážím toho, že věnují svůj čas ostatním lidem. Dělají osvětu, pomáhají, radí, tvoří a dělají to vše s takovým nasazením a energií, že se Vám z jejich přítomnosti nechce odejít.

Po workshopu a kurzu se nemusíte stát vitariány, ono totiž úplně postačí, když se nad stravou svou a své rodiny začnete více zamýšlet. Já také nejsem 100 % na živé stravě. Má strava je poslední dobou poskládaná tak, že si ráno dám zelené potraviny – zelený ječmen a chlorellu, bez této dvojky neodcházím z domu. Následuje smoothie – zelené se špenátem nebo proteinové s RAW čokoládou, svačím ovoce, oběd si dávám veganský teplý, vařený s láskou od našich holek v kuchyni v Besedě Bio, odpoledne sezobnu pár oříšků a večer si dávám saláty, smoothie a nebo něco veganského či vegetariánského – záleží, na co mám chuť. Také se mi ale stalo, že jsem stravu hodně flákala, měla jsem spoustu pracovních starostí a jídlo šlo při 16ti hodinové pracovní době stranou. Hodně se to projevilo na množství energie, kvalitě kůže a vlasů. Tělo hned reagovalo na dvě kávy denně a pečivo… Jsem ráda, že už se opět mohu stravovat více živou stravou, která mému tělo prospívá a svědčí. A paradoxně - víte, co mi k návratu pomohlo? Těhotenská nevolnost :-) První tři měsíce jsem skoro nic nepozřela, zřejmě se tělo čistilo od všeho zlého, ale teď už se můj talíř a sklenička opět zelená :-)* Ze dne na den mi přestala chutnat káva - děkuji Vám miminka, že jste to zařídila za mě :-)*

Zuzka a Verča se díky svým workshopům snaží lidem předávat co nejvíce z toho, co jim samotným funguje. Jelikož obě ženy jsou již maminkami, mohou tak ostatním předat informace o tom, jak pečovat o děti, aniž bychom jim ubližovali uměle vyráběnými potravinami. Jak sami sobě můžeme připravit kvalitní stravu, aniž bychom v kuchyni trávili hodiny času. Jak vyživit tělo čistě přírodní stravou, která dodá tělu enzymy a vitamíny, které tolik potřebujeme. Živá strava není o RAW dortech, kilech ořechů a spoustě složitých připravovaných jídlech. Je o zelenině a ovoci, plodech a darech, které nám příroda dává, o čisté vodě a myšlenkách, které v sobě pěstujeme. Recepty na složitější jídla jsou úžasné, ale není třeba se bát, že když budete zařazovat co nejvíce živé stravy, budete nuceni sušit tortily, palačinky a tvořit velké variace. Uvidíte, že Vám bude stačit dát si taková jídla jednou za čas.

Díky Zuzce a Verče jsme tak mohli poznat, jak jednoduše vyrobit rostlinná mléka, datlovou vodu, petrželový nápoj nebo proteinový nápoj. Mluvili jsme o vitalitě potravin, které jsou živé, které nám příroda dává, aniž bychom museli komukoliv ubližovat a cokoliv ničit. Jen si to představte – můžete jíst všechny plody slunce, zářit energií a ušetřit život zvířat, neznečišťovat životní prostředí a přitom jít příkladem svým dětem, dopřávat sobě i své rodině to nejlepší. Jak jednoduchá cesta…

Nesmírně mě zajímá otázka zelených potravin. Nejedná se o potravinový doplněk, ale kvalitní a kompletní jídlo. Zelený ječmen a chlorella v sobě ukrývají obrovské množství chlorofylu, který, jak jsem se už mohla přesvědčit, pomáhá zlepšovat zdravotní stav nejednoho z mých blízkých přátel i rodiny. I v neděli jsme toto téma celkem zhluboka proprali. Malý Neo, syn Zuzky Lužné a Honzy Petra nás přesvědčil, že zelenou barvu budou děti milovat stejně jako jejich rodiče. Zuzka Neovi rozmixuje jablíčko, které si maličký s chutí se lžičkou spiruliny klidně vychutná. Chlapeček je usměvavý, veselý, evidentně může skutečně vyrůst i bez toho, aniž by byl krmen jogurty, tvarohy, sýry a masem.

Zajímavé je, že za svůj život měl jednu jednodenní rýmu, zatímco jiné maminky už svým dětem nejednou v noci srážely horečky pomocí léků nebo musely podávat antibiotika. Není to samozřejmě pouze stravou, ale věřím, že strava má u dětí obrovský vliv.

Regenerace našeho těla je díky živé stravě velice zázračná. Naše tělo se přenastaví na jiné chutě – nezkažené, přírodní. Můžete si užívat nádherné variace potravin, čerstvých a šťavnatých, můžete si dopřávat úžasnou RAW čokoládu z Ekvádoru, aniž byste si museli kterýkoliv kousek vyčítat. Bez velké námahy si doma vytvoříte RAW zmrzlinu a možná se jen těžko bude dát věřit, že v ní není kapička kravského mléka.

Nikdo neříká, že musíte být 100 % vitarián, já jím také nejsem, a přesto živou stravu miluji. Snažím se jíst tak, aby mi bylo dobře a aby moje tělo dostávalo vše, co potřebuje.

Na závěr bych tedy chtěla říci, že kurz byl velikým přínosem pro všechny zúčastněné. Pro někoho vstupenkou do světa lepšího stravování, pro někoho vodítkem, pro někoho utvrzením v tom, jak je důležité věnovat stravě pozornost – především v dnešní době, kdy si můžete koupit skutečně cokoliv. Nikomu se moc nechtělo odejít, což bylo pro Zuzku a Verču krásnou odměnou.

Kurz se konal v centru Vitalvibe a tak, pokud máte chuť zajít se podívat, jak vypadají úžasné superpotraviny, určitě se na ulici Veveří v Brně zastavte. Poradí Vám tam, co je pro Vás vhodné a pokud nejste z Brna, téměř celou nabídku produktů firmy Vitalvibe najdete na našem eshopu: www.ziva-strava-obchod.cz

Podívejte se také na stránky www.loveofraw.cz, kde má Zuzka řadu informací o živé stravě a další tipy na semináře a workshopy. Mrkněte také na stránky Verči Tomašíkové www.verawnika.cz, kde také najdete spoustu informací a tipů k živé a veganské stravě.

Krásný den

JP