Banány - žluté poklady z tropů

2.8.2019

Kolem banánů se v poslední době (ostatně jako kolem jiných druhů dovážených potravin) šíří mnohé pravdy a nepravdy.

My se však nebudeme z hlediska vědeckého teď zabývat banánovým obchodem, ale zaměříme se na botanickou a léčivou stránku onoho PLODU MOUDROSTI.

Banány se pěstují v tropických a subtropických oblastech naší planety. Vyrůstají na teplomilném banánovníků jehož listy dosahují délky až 4 metrů a výška samotného stromu může být až 10 metrů. V dobrých podmínkách banánovník plodí až 300 kusů ovoce.

Možná Vás překvapí, že z botanického hlediska je banánovník příbuzen s lilií nebo orchidejí. Banány jsou tedy vlastně byliny a jeho plody bobule. A tyto sladké "bobule" jsou obživou pro velkou část obyvatel Dálného východu, odkud banány pochází. Na Dálném východě lidé používají také banánové listy, které mají v asijské kuchyni četná využití - na jihu Indie v nich můžete obdržet naservírované jídlo, v Indonésii a na Srí Lance se do nich balí maso na grilování a dlouhé pečení, neboť banánový list je nehořlavý. A jako bonus - je to zcela ekologický jednorázový talíř.

Banánové listy se dále používají k vaření pokrmů z lepkavé rýže, kterým propůjčuje jedinečné nasládlé aroma. Mimo jiné má v kuchyni své využití i slupka z organického banánu.

Kde se vzaly banány?

Banánovník byl objeven kolem roku 8000 př. n. l. v Jihovýchodní Asii na území dnešní Papuy-Nové Guiney. První písemné zmínky o banánovníku jsou dochovány z roku 600 př.n.l. ve starých buddhistických spisech, odtud také možná pochází pojem PLOD MOUDROSTI, což je překlad vědeckého názvu pro banány "Musa sapientum" (doslovně "plody mudrců"). Mniši si podle dochovaných textů dopřávali rýži s banánem pro optimálně čistý trávicí trakt, který podporuje funkci intuice a mysli. Banány jsou však znázorněné také v egyptských hieroglyfech.

Své o banánech věděl už Alexandr Veliký, který si na nich pochutnával při objevování Indie v roce 327 př.n.l. První banánový sad se však objevil v Číně okolo roku 200 n.l. a odtud se potom banány šířily dále do světa - z Islámské říše do Palestiny a odtud je arabští kupci rozváželi dále do Afriky.

Okolo roku 1500 sloužili banány Portugalcům jako jeden z hlavních zdrojů obživy a obchodu, následně se začaly zakládat banánové plantáže a sady v Karibiku a Střední Americe. Málo kdo také ví, že kolem roku 1950 a 1960 propukla tzv. banánová nemoc neboli epidemie Panamského onemocnění, která zničila většinu nejlepších odrůd banánů.

Banán a jeho účinky na zdraví

Banán léčí celý zažívací trakt díky obsahu rozpustné a nerozpustné vlákniny a díky významnému obsahu složitých a jednoduchých cukrů, při čemž na zácpu se používá ve formě nezralé odrůdy (která obsahuje nejvíce složených cukrů/škrobu) a při průjmu se používá zase dobře zralý banán s černými tečkami na povrchu (který obsahuje v podstatě už jen čistý ovocný jednoduchý cukr). Je lehce stravitelnou potravinou, vhodnou i pro děti a nemocné lidi např. v rekonvalescenci či mnohých chronických onemocnění traktu. Ačkoliv obsahuje mnoho sacharidů, doporučuje se při dietách díky pročišťujícím účinkům trávicího ústrojí. 

Významný je jeho obsah draslíku a sodíku. Obsah draslíku je důležitý pro látkovou přeměnu: Při vyšší spotřebě draslíku se automaticky musí navýšit i příjem sodíku. Sodík totiž váže vodu v buňkách a zvyšuje krevní tlak, ale draslík (vně buněk) vodu vyplavuje. Sodík a draslík v dobré souhře potom přivádějí živiny do buněk. Při nedostatku draslíku nebo nadbytku sodíku však hrozí, že se buněčné hospodářství zhroutí. Přichází únava, svalové křeče, bolesti hlavy, oteklé nohy a mnohé jiné. Hlavně v létě je třeba mnoho pít, doplňovat sodík a draslík v podobě ovoce, zeleniny, čisté vody a minerálních solí.

V banánu dále najdeme nemalé množství vitamínu A, C a skupiny B a je navíc i hygienicky zabalen od samotné matičky přírody. Při dozrávání banánů se produkuje přirozený plyn etylen, který v přírodní formě samotného dozrávání není zdraví škodlivý.

Plod moudrosti je přímo lékem při depresích a spánkovém deficitu. Obsahuje totiž aminokyselinu tryptofan, která podporuje tvorbu hormonu štěstí v organismu a vzájemně podporuje tvorbu melatoninu (důležitého spánkového hormonu). Nebojte se tedy slupnout banán i před spaním – výborně chutná s trochou skořice a kokosu.

Ale pozor při uskladňování:  Do lednice banány neukládáme, zablokovala by se tím dozrávající schopnost enzymů a tím by banány pouze zhnědly a změkly.

Věděli jste, že banány mají svůj fanklub? Na stránce bananaclub.com se můžete zaregistrovat do klubu, který funguje již od roku 1972 a má členy ve 27 zemích světa.

Odrůdy banánů, které znáte i neznáte:

Žluté banány – u nás nejběžnější a častěji nejprodávanější odrůda vhodná k přímé spotřebě. Banány vyrostly v tropech, vydrží několik dní bez problémů při pokojové teplotě. Pro podporu udržení krásné zlatavé barvy stačí stejně jako u jablíček pokapat citrónovou šťávou.

Červené banány – chutí se nejvíce podobají žlutým banánům, jsou poněkud sladší a jemnější. Většinou jsou menší a zakulacenější. U nás stojí více než obyčejné banány a hůře se shánějí, většinou lze najít v indických či arabských obchodech.

Baby banány – většinou nejsladší a nejchutnější. Jsou asi 6 cm dlouhé a dvakrát tolik drahé co obyčejné banány. Kromě toho ale nejsnadněji podléhají zkáze. Výborně se hodí jako doplněk pro slavnostní večeře.

Banány na vaření – používají se pro tepelnou úpravu nejrůznějších slaných verzí exotických pokrmů, v nichž většinou nahrazují brambory. Dají se vařit, péct i smažit. Syrové se jíst nedoporučují, jsou velmi škrobnaté jako brambory.

Jablkové banány – chuťově se skutečně podobají jablkům. Jsou asi o polovinu menší než běžné banány, buclatější a kupují se ještě zelené. Při pokojové teplotě se pak nechávají dozrát. Nevýhodou je jejich vysoká cena a horší dostupnost.

Zdroje: Celostní medicína, celostní zdraví, encyklopedie léčivých potravin, nutritionfacts.org, wikipedie

Autor článku: Káťa Kubátová