Vegan v kondici

11.6.2017

Vegan v kondici - série článků pro pochopení důležitosti rostlinné stravy

Zhruba před třemi lety jsme se s manželem vydali na cyklistický zájezd po Itálii. V té době jsem se začínala více a více zajímat o stravu – veganskou, RAW, ještě jsem netušila, že přijde projekt jako je Beseda Bio… zpětně musím přiznat, že je nádherné sledovat, jak Vám do cesty přichází nové věci, knihy, lidé, příležitosti a vy vlastně v tu chvíli nevíte proč. Uděláme-li malý flashback, většinou pochopíme, proč některé situace přišly právě v tu danou chvíli.

Knížku jsem cestou v autobusu hltala po kapitolách, jednotlivé informace mi krásně zapadaly do sebe a já si prvně uvědomila, kolik lživých praktik nás okolo v důsledku průmyslu a reklam ovlivňuje. Je na čase zamyslet se nad svým dosavadním životním stylem a s rukou položenou na srdci si popravdě a zodpovědně odpovědět na pár otázek - proč jsme unavení? Proč jsme ve stresu? Proč máme špatnou pleť? Proč máme potíže se spánkem? Kdo za to může.... odpověď si můžeme dát jen mysami.

Můj jídelníček velmi ovlivnila kniha Vegan v kondici. Nejednou jsem použila recept z této knihy také zde na blogu a mnohokrát jsem se zmínila o mnoha informacích v knize obsažených. Řekla bych však, že recepty jsou až druhořadé, že v této knize jde především o pochopení toho, jak tělo funguje a jak Vám rostlinná strava může prospívat. Na základě těchto informací jste totiž prakticky schopni sestavit si jídelníček sami.

A jelikož mi tato kniha skutečně pomohla do značné míry pochopit, jak to s veganskou stravou je, požádala jsem tvůrce amerických webových stránek o svolení k překladu jejich receptů a sdílení zde na rawblogu. Ne všechny recepty jsou RAW, ale vaření zde představuje pouze lehkou tepelnou úpravu a proto i tyto recepty zde zařazuji.

Rozhodla jsem se sepsat sérii článků, které budou reflektovat tuto knihu a jelikož jsem také dočetla další velmi zajímavý titul – „Stávám se veganem“ od známého německého lékaře Ruedigera Dahlkeho, přidám také informace z této knihy. Jsou to vskutku knihy, které se v mojí knihovně ocitly v té pravé chvíli.

Nehodlám těmito články nikoho přesvědčovat k tomu, aby se stal veganem, aby se přestal účastnit na holocaustu zvířat či nenosil kožené boty. Není také nutné, aby z Vás byli ze dne na den vitariáni, frutariáni nebo jiní …áni… mým cílem je předat Vám to, co jsem se sama dozvěděla, co mi pomohlo, co mi funguje a co mne posouvá dál.

Také bych nyní ráda zmínila, že konzumuji převážně veganskou stravu, která sestává z čerstvého ovoce, zeleniny, ale také vařených pokrmů – luštěnin, rýže, tofu, tempehu a další dobrot.Čistě živou stravu jsem konzumovala zhruba jeden rok a poté jsem do jídelníčku zařazovala zpět vařené jídlo. Nějakou dobu jsem konzumovala zpět i živočišné výrobky – jogurty, máslo a sýry. Těch jsem se ale nyní opět zbavila a jím je pouze výjimečně. Sami tedy vidíte, že se Vaše strava může měnit a je pouze podstatné najít tu cestu, která vyhovuje Vám. Najít si vlastní důvod, proč chcete obsah svého svačinového sáčku změnit – je Vám těžko? Bolí Vás klouby? Nechcete, aby kvůli Vám trpěla zvířata? Argumentů je hromada, každý si najde ten svůj.

STRES

Možná se ptáte, proč série článků začíná právě tímto tématem. . .

Stres je v dnešní době všudypřítomný, všichni jej známe – spěch, příliš mnoho práce, nekvalitní voda, znečištěné ovzduší, finanční otázky zajištění rodiny, nedostatek spánku, permanentní hledění do počítačového monitoru, zdravotní potíže, nespavost, podrážděnost….  A mohli bychom ve výčtu pokračovat.

Ačkoliv si mnoho z nás myslí, že když začne zdravě jíst, jeho zdraví bude v pořádku, není tomu tak. Všechno v našem těle souvisí se vším a tak, pokud skutečně chcete dosáhnout lepšího zdraví, je nutné zanalyzovat celou řadu faktorů, které Vaše tělo ovlivňují.

První z nich je již zmíněný stres. V našem těle v souvislosti se stresem pracují nadledvinky – dvě trojúhelníkovité žlázy, které se dají do práce v případě, že se tělo dostane do stresu. Nadledvinky začnou vyplavovat hormon kortizol – „stresový hormon“, jenž nabudí naše tělo, začneme cítit příval energie, rychleji reagujeme, je to náš obranný mechanismus. Pravěcí lidé toto prožívali při útoku nějakého predátora.

V dnešní době však nemůžeme stres z útoku predátora porovnávat se stresem, který prožívá dnešní civilizace – z krátkodobých stresových situací se totiž staly situace dlouhodobé, stresorů je mnohem více a jsou velice vyčerpávající.

Proto dnes tak často dochází k vyčerpání nadledvinek neboli jejich vyhoření. Za následek dlouhodobého stresu se potom mohou považovat různé zdravotní neduhy, přibírání na váze, nespavost a další potíže, snížená funkce imunitního systému a náchylnost k různým nemocem. Nadledvinky totiž permanentě vyplavují kortizol, ten stále dokola stresované

 

tělo stimuluje, čímž dochází i ke spánkové deprivaci - kolikrát se Vám stane, že ve stresu nemůžete usnout, protože stále dokola myslíte na potíže následujího dne. Vyčerpané tělo bez spánku je opět ve stresu, nedostalo-li se mu odpočinku, potřebuje energii získat alespoň ze stravy.  Kolečko vyplavování kortizolu pokračuje, tělo potřebuje cukry, saháme po sladkostech, čímž se dostáváme do dalšího stresu, protože nedostáváme nutričně bohatou stravu, tělo je nyní ve stresu z podvýživy a jste v takovém začarovaném kruhu....

Stresovaní lidé mají větší tendenci spalovat pouze sacharidy, to vede k ukládání tuků do tukových tkání a tloustnutí.

Možná se i Vám, zrovna jako mě, někdy stalo, že v období stresu pracujete jako diví, abyste například stihli termín uzávěrky nějaké práce. Pracujete přesčas, dlouho do noci, tělo to vydrží a potom, když stres pomine, něco Vás skolí – chřipka, dvoudenní horečka apod. Mě se toto pravidelně stávalo v zimním semestru při zkouškovém období – jakmile jsem dokončila poslední zkoušku, pár dní na to jsem dostala chřipku.

Vystresované tělo je stimulované, cítí, že musí zvládnout nějaký výkon a jakmile stres poleví, dovolí si onemocnět – „teď můžu odpočívat, teď už je na to čas“. Mnohdy je to však pouze odezva pro nás samotné – „tak takhle tedy ne, když jsi mě nenechal/a odpočívat, musím tě teď uzemnit do postele, když to jinak s tebou nejde“….  Naše tělo je velmi chytré.

Dlouhodobě stresované tělo je tak vystaveno velké míře přetížení a ta s sebou může přinést dlouhodobou únavu, poruchy spánku, otupělou mysl, špatné trávení a další již výše zmíněné zdravotní potíže.

Stres a strava

Mnoho lidí se soustředí na výkon a vysoké pracovní nasazení, aniž by si uvědomili, jak strava souvisí s jejich tělem a zářivým zdravým.

Mozek potřebuje glukózu a fruktózu, krev musí být okysličená, aby mohla řádně roznášet živiny. Tak se často stane, že si po těžkém obědě v práci připadáte unavení a nejde Vám přemýšlet. Je to tím, že namísto v mozku, kde je krve zapotřebí, je její velká část v žaludku, kde pomáhá trávit těžký oběd. Já to sama nazývám pojmem „gastronomická demence“. U někoho může trvat až dvě hodiny...

U většiny stresovaných lidí se projevují také nutkavé chutě – mozek potřebuje více serotoninu, aby bylo tělo klidnější. Opět přirovnání z pravěku – vystresovaný člověk chytil mamuta, stres byl konce, instinktivně snědl nějaké ovoce, čímž mozek obdržel dostatek cukrů pro svou další práci. Dnes – moderní mozek je zatěžován stále více a více a potřebujeme cukr, aby nám „bylo dobře“. V práci máte v šuplíku železnou zásobu čokolády pro případ, že Vás vytočí šéf? Vítejte v klubu…. zapijme to šálkem kávy, abychom neusnuli a tělo obalamutili.

Dnešní sladkosti se zdaleka nepodobají tomu, čím chutě na sladké zaháněli dřívější lidé – málokdo si řekne, mám chuť na něco sladkého, dám si jablko… většinou sáhne dotyčná osoba po sušence, čokoládě či jiné laskomině. V těchto průmyslově zpracovaných produktech je však mnoho rafinovaných cukrů a tuků, které tělu vůbec neposlouží tak, jak by měly. V důsledku toho, saháme po dalším a dalším zdroji cukrů, neboť jsme předchozí tabulkou čokolády nutriční potřeby těla nesplnili.

Lehce se řekne, omezte množství stresu ve svém životě… budete zdravější. To je tak obecné tvrzení, že mi na to mnoho lidí může odpovědět, „zkus si to sama“.

Mnohem lepší je stres roztřídit do několika kategorií a potom si uvědomit, jaký stres nám pomáhá a který škodí.

Stres můžeme ročlenit na nekomplementární, komplementární a produktivní.

Komplementární stres

Například tělesné cvičení nebo sport - stres, který na naše tělo v rozumné míře působí dobře. Tělo pravidelně sportujícího člověk si např. chůze do schodů ani nevšimne. Tělo člověka s nadváhou bez pravidelné sportovní aktivity bude považovat chůzi do schodů jako stres. Vyvážená sportovní aktivita posiluje naše fyzické tělo ale i naší psychickou odolnost a stabilitu.

Produktivní stres

Jedná se o stres krátkodobý, který nás stimuluje k větším výkonům - sportovní závody, končící termín odevzdání diplomové práce, ujíždějící autobus, který musíme doběhnout apod. Zde se jedná o stres, který nás posouvá dál a není třeba se jej lekat. Je to stres, který krátkodobě pomůže a pomine, takže se z něj tělo zregeneruje.

Nekomplementární stres

Tímto pojmem mohou být označovány úzkosti, ze kterých nevychází žádný užitek. Stanovujeme si nereálné cíle, máme strach kvůli počasí, které neovlivníme, cítíme se nenaplněni, nespokojeni, bez uznání v práci. Toto je stres, který můžeme sami eliminovat vlastní prací na své osobě.

S nekomplementárním stresem souvisí také stres nutriční. Může se jednat o relativně nový pojem avšak pochopíte jej vemi snadno - stres vyvolaný nevhodnou potravou, která nedodává tělu dostatek výživy - nejíme dostatek přírodních průmyslově nezpracovaných potravin, nemáme ve výživě dostatek vitamínů, minerálních látek, enzymů pro trávení a biochemické reakce v těle, chybí nám esenciální mastné kyseliny, antioxidanty a prospěšné bakterie.

Bez těchto látek je naše tělo slabší, nedochází k jeho efektivní regeneraci, nedochází k obnově buněčných tkání.

Proč je například také prázdnou složkou stravy bílé pečivo? V průmyslu dochází k tomu, že z potravin jsou odstraněny určité jejich části. Bílý chléb je vyroben z bílé mouky - pšenice, která byla ochuzena o klíček - zdroj vlákniny a minerálů. Chléb se tak stane pouze hmotou bez jakékoliv výživové hodnoty pro naše tělo. Následkem toho tělo analyzuje pocit hladu, protože jsme sice žaludek něčím naplnili, ale živiny tělo stále postrádá a dává nám další pokyn ke konzumaci jídla.

Nevyživené tělo je náchylné k nemocem, hůře se regeneruje, dochází k předčasnému stárnutí na buněčné úrovni, a přichází další a další zdravotní neduhy.

Kromě stresu, který si způsobujeme konzumací nevhodných potravin, se do naší stravy také dostává stres zvířat, jenž procházejí skutečně krutými podmínkami. Často je maso nakupováno pouze s  cílem uspokojení lidských chuťových potřeb a v přesvdčení, že bez masa se nemůže lidské řádně vyvinout, že bez masa nemůžeme mít kvalitní a vyváženou stravu. O tom, jak se tento stres projevuje, se dozvíte v následujícím článku.

Zpracování podle knihy: Vegan v kondici
zdroje obrázků (pictures):
http://www.theveganrevolution.net
www.pinterest.com